Návrat legendy - Letectví a kosmonautika
O vrtulnících typové řady Mi-8/17 a jejich variantách, o nasazení těchto strojů v současných konfliktech a mezinárodních misích bylo na stránkách časopisu Letectví a kosmonautika napsáno v poslední době mnohé. Stejně tak o jeho perspektivách. Nejsou to ale jen nové stroje, které brázdí vzdušný prostor. A právě o znovuzrození jednoho z veteránů tohoto typu pojednávají následující řádky.
Historie vrtulníku výrobního čísla 10534 se začala psát 26. dubna 1974, kdy byl v kazaňském vrtulníkovém závodě vyroben a společně s dalšími Mi-8T určen pro východoněmecké letectvo. Zde byl 9. července zařazen do stavu 34. Transportního vrtulníkového regimentu, u kterého setrval s trupovým číslem 985 až do svého převedení k Lufttransport gruppe na základně Brandenburg-Briest. U této jednotky je veden od 1.4.1991 do října 1992. Poté je předán německé policii a s civilní registrací D-HOZH provozován u Hubschrauberstaffel -Brandenburg a to až do 19. listopadu 1998 kdy je s celkovým náletem 4140 hodin vymazán z německého leteckého rejstříku a jeho osud se zdá zpečetěn…
… První kusé zprávy o tom, že by se měl opravovat německý civilní vrtulník Mi-8, se začaly v LOM Praha s.p. objevovat na začátku roku 2011. Během postupujících jednání se součastným majitelem tohoto vrtulníku začal dostávat tento projekt konkrétnější obrysy a po uzavření smlouvy se ve druhé polovině srpna 2011 vydala na letiště Berlin –Schönefeld skupina techniků, aby vrtulník převzala do opravy a připravila jej na pozemní transport do Prahy. Jednalo se poměrně náročnou akci a to nejen z hlediska stavu vrtulníku, který po 13.letech stání pod širým nebem nebyl nejlepší, ale nebyla ani jiná možnost něž provádět veškeré práce přímo na stojánce, která se nacházela přibližně 100 metrů od prahu VPD. Také počasí nám přálo, teplota na místě atakovala hranici 35°C. Ale jak říká klasik:“Sjezdil jsem světa kraj a hned tak něčeho se neleknu“ a tak jsme se pustili do práce. Během 4. dnů se podařilo zdemontovat listy nosného a vyrovnávacího rotoru, podvěsné nádrže, oba motory, hlavní reduktor, podvozek a další součásti vrtulníku, které bylo nezbytné před převozem s ohledem na rozměry vrtulníku sejmout. Na tomto místě je třeba zmínit notnou dávku improvizace, kterou předvedl jeden z majitelů tohoto vrtulníku, kterého nevyvedl z míry fakt, že na letišti se nepodařilo zajistit jeřáb pro sejmutí motorů a reduktoru. Na několik minut nám zmizel z dohledu v hangáru, který používá Lufthansa pro údržbu dopravních letadel, aby se po chvíli objevil za volantem obřího vysokozdvižného vozíku, který nám zanedlouho posloužil jako náhrada jeřábu. Až při večerním posezení se nám přiznal, že za řízením tohohle „drobečka“ seděl poprvé. Poslední den našeho pobytu v Berlíně byl drak vrtulníku naložen, tentokrát už jeřábem, na podvalník a připraven k transportu. Do kbelského hangáru dorazil vrtulník 26.8.2011.
Po převozu vrtulníku bylo přistoupeno ke kompletní demontáži všech soustav a systémů, tak jak to předepisuje dokumentace výrobce pro tento typ. Vzhledem k velmi špatnému stavu vnějšího laku a také z důvodu rozsáhlého výskytu povrchové koroze byl rozhodnuto o kompletním odbarvení povrchu stroje, což zabralo celé tři týdny práce. V této době byly na specializovaná pracoviště LOM Praha s.p. rozeslány demontované agregáty, přístrojové vybavení, součásti řízení a ostatní díly vrtulníku u kterých bylo rozhodnuto o jejich opravě vlastními silami. Na tomto místě je třeba zmínit, že tento vrtulník byl po celou dobu opravy veden jako civilní a proto také dozor nad jejím provedením převzal Úřad pro civilní letectví a to včetně schválení rozsahu agregátů, které mohl LOM Praha s.p. opravit vlastními silami bez nutnosti kooperace se zahraničními certifikovanými opravci či výrobci. Tato situace vyžadovala maximální úsilí všech zúčastněných stran, protože v podstatě souběžně se zahájením opravy se ukončovala certifikace podniku pro opravy vrtulníků Mi-8 podle předpisu JAR-145 . Ale v letectví stále pracuje velké množství entuziastů, kteří se snaží najít cestu i tam, kde by ji mnozí nehledali a tak se vše obešlo bez větších komplikací a certifikace byla úspěšně dokončena.
V průběhu podzimu se podařilo kompletně klempířsky opravit drak vrtulníku a všechny snímatelné krytky, panely, kryty motorového a reduktorového úseku a další demontovatelné části draku. Jen pro představu, jedná se o několik stovek součástí, které všechny musí projít tzv. technologickým nálezem, při kterém se stanoví míra poškození dané části a také způsob opravy. Proti běžným generálním opravám vrtulníků řady Mi-8/17 našeho letectva byl rozsah těchto oprav přibližně trojnásobný. Ve stejném období také probíhala jednání jednak s dodavateli agregátů, které museli být nakoupeny nové a to tak, aby splňovali podmínky ÚCL pro získání civilní certifikace. Konkrétně se jednalo o dodání motorů TV2-117AG, hlavního reduktoru VR-8A, soupravy pryžových hadic pro hydraulickou, olejovou, palivovou a pneumatickou soustavu vrtulníku a některé další součásti. Definitivní podobu dostávala při jednáních se zákazníkem konfigurace vrtulníku a to od přístrojového a komunikačního vybavení až po vnější barevnou úpravu. Na základě požadavků zákazníka a doporučení odborníků LOM Praha s.p. byl vrtulník vybaven novým radiovýškoměrem, navigačními přístroji, byl dále změněn systém interkomu, doplněn havarijní vysílač a doplněn povětrnostní radar. Do palubních desek byly také umístěny přístroje v anglosaských jednotkách. Všechny tyto změny bylo třeba vyprojektovat a jako komplexní zástavbu odeslat ke schválení konstrukční kanceláři Mil. Až po jejím souhlasném stanovisku se mohlo přistoupit k vlastní realizaci.
Nejenom přístrojové a komunikační vybavení doznalo značných změn. Na vrtulník byl znovu umístěn vnější podvěs, z nákladové kabiny zmizely podélně umístěné lavice a byly nahrazeny 16. koženými sedačkami s tříbodovými pásy a možností rychlé demontáže pro případ přepravy nákladu v kabině. Dále byl vrtulník vybaven dvěma nouzovými východy v prostoru posledních oken kabiny cestujících, tak jak je známe z našich salonních Mi-8. Asi nejzajímavější zástavba souvisí s předpokládaným provozem tohoto vrtulníku nad mořem. Byl totiž vybaven čtyřmi vaky pro jednorázové přistání na mořské hladině, z nichž dva jsou umístěny pod odsuvnými okny pilotní kabiny a druhé dva jsou připevněny na osách kol hlavního podvozku. Tyto vaky mají zabezpečit udržení vrtulníku na hladině po dobu 30. minut tak, aby cestující i posádka mohli bezpečně opustit palubu a použít nouzový vor, který je také součástí vybavení. Nafouknutí těchto vaků zabezpečují čtyři tlakové lahve s heliem umístěné na pravé straně kabiny cestujících proti vstupním dveřím. Protože požadavkem zákazníka byl také bezpečný provoz při zdemontovaných nákladových vratech, je při jejich sejmutí kabina cestujících zakončena bezpečnostní sítí.
Tyto modifikace, s výjimkou montáže vnějšího podvěsu, který byl standardním vybavením vrtulníků Mi-8T, byly vzhledem ke značným zásahům do konstrukce prováděny přímo specialisty z kazaňského výrobního závodu. Bohužel došlo ke zpoždění dodání některých komponentů pro tyto úpravy až o několik měsíců a proto bylo rozhodnuto dokončit opravu v původním provedení a tyto rozsáhlé úpravy provádět až po ukončení generální opravy.
Vrtulník byl tedy smontován do stavu umožňující uskutečnění pozemních zkoušek všech systémů a to i s rizikem nutnosti jejich demontáže při provedení zmíněných úprav. Po jejich úspěšném dokončení již nic nebránilo provedení první motorové zkoušky. Její datum bylo stanoveno na 28.3.2012. Na všech zúčastněných byla patrná jistá nervozita, ale „osmička“ nezklamala a až na pár drobných závad fungovala i po tolika letech bezchybně. Následně byl lakýrnickou firmou realizován vnější nástřik vrtulníku a to za pouhé tři dny! Byla také uskutečněna kompenzace kompasů a navigačních systémů . A tak již nic nebránilo uskutečnění záletu vrtulníku pod novou civilní imatrikulací OK-SFB, která mu byla přidělena Úřadem pro civilní letectví. Jeho provedení se zhostila certifikovaná posádka společnosti Aerocentrum z Mělníka v čele se zkušeným pilotem ing. Petrem Černým a první let po více než 13. letech byl uskutečněn 4 .5.2012 k plné spokojenosti .Dá se bez nadsázky říct, že po 38.letech vypadá Mi-8T jako nová. V těchto dnech probíhá předávání vrtulníku již v definitivní konfiguraci zákazníkovi a měl by být podle jeho informací jedním z účastníků tradičního leteckého veletrhu ILA v Berlíně.
Nezbývá než si přát, aby provoz tohoto znovuzrozeného stroje probíhal k plné spokojenosti jeho provozovatele a byl tak vizitkou skvělé práce pracovníků LOM Praha s.p. ,kteří znovu prokázali, své schopnosti při opravách letecké techniky.
Lukáš Syrový
Převzato se souhlasem autora z měsíčníku Letectví a kosmonautika
