"Vrtulníky jsou pro mne jasná volba," říká letecká mechanička z LOMu PRAHA
Přišla v montérkách, a to přímo z haly plné vrtulníků určených k opravě. Nebojí si ušpinit ruce a dává přednost technickým bulletinům před „romantickým“ čtením. K rozhovoru jsem si pozvala Sabinu Novákovou, která do LOM PRAHA s.p. nastoupila před šesti lety. Má dvě děti a v současnosti pracuje ve kbelském Závodu letadel (ZLD) jako letecký mechanik drak-motor.
Co jste studovala a jak jste se do LOM PRAHA dostala?
Původně jsem vystudovala kadeřnickou školu, takže jsem neměla s tímto technickým oborem vůbec nic společného. Před pár lety jsem v LOMu začínala s přípravnými pracemi na vrtulnících a asi po roce mi nabídli, že bych se mohla zkusit naučit profesi leteckého mechanika. A tak se i stalo. Všechno, co umím a znám jsem se naučila tady. Vrtulníky jsou pro mne jasná volba již čtyři roky.
A co jste od toho očekávala, když jste na tuto nabídku kývla? Splnilo to vaše očekávání?
Žádná očekávání jsem neměla, jelikož jsem vůbec netušila do čeho jdu. Ze začátku jsem se velmi bála, protože jsem nevěděla, jestli to zvládnu. Ale všichni mě v mém rozhodnutí velmi podporovali. Jak můj přítel, moje rodina, tak i kolegové v práci.
Na čem momentálně pracujete a na čem nejzajímavějším jste doposud pracovala?
Momentálně s kolegou strojíme hlavní reduktor k Mi-171. A upřímně, mně tady přijde zajímavá každá práce, každý typ vrtulníku. Také se teď připravuji na typové zkoušky na Mi-17 a Mi-171. Jakmile je složím, tak budu mít vše konečně černé na bílém. Chci dokázat zejména sama sobě, že na to mám.
Jak se vám v LOMu líbí a jak vypadá váš běžný pracovní den?
Jsem tady moc ráda a moje práce mně velmi baví. Nedokážu si představit, že bych dělala něco jiného. Dělám, co je potřeba. Buď pokračuji v rozdělané opravě, nebo mi můj nadřízený Lukáš Syrový přidělí práci novou.
A čemu se tedy věnujete konkrétně? Jaké pracovní postupy používáte?
Když dorazí vrtulník, tak je nutné ho demontovat. Poté následují přípravné práce a pak samotná montáž různých agregátů apod. Pracuji podle technologického postupu a k práci používám zejména obyčejné manuální nářadí. Většinou pracuji ve dvojici s jedním s mým kolegů.
Cestujete v rámci své práce?
Ano, byla jsem s kolegy v Burkině Faso, kam jsme vezli dva stroje Mi-17 na generální opravu. A pak jsem byla také v Ghaně, kam se brzy zase vrátíme.
Co vás na vaší práci baví a máte nějakého favorita mezi leteckou technikou?
Baví mě opravdu všechno. Papírování nemám moc v oblibě, ale k tomu se naštěstí moc často nedostanu. Mí favorité jsou jak bitevní, tak víceúčelové dopravní vrtulníky. V obojím jsem se již i svezla a byl to skvělý zážitek.
Jak trávíte svůj volný čas?
Věnuji se svým dětem a ráda sportuji.
Co byste vzkázala dívkám, které uvažují o stejné kariéře jako vy?
Aby se toho nebály, že to stojí fakt za to. Svého rozhodnutí nelituji. Moje práce je i mým koníčkem.
V současné době je velmi aktuální otázka přezbrojení armády ČR na americké vrtulníky Viper a Venom. I pro vás toto může být pracovní výzva?
Za mne jsem o této možnosti vůbec neuvažovala z důvodu špatné úrovně mé angličtiny. Také místo pracoviště je pro mne velkou překážkou. Náměšť nad Oslavou je z Prahy dost z ruky. Bohužel jsem neměla možnost vidět tyto americké vrtulníky naživo, ale snad se mi to brzy podaří.
Jaký nový projekt vás čeká v nejbližší době?
Čekají mě přípravné práce na vrtulníku Mi-171 pro Armádu ČR.
Chtěla byste na závěr ještě něco doplnit?
Jsem LOMU moc vděčná, že mi dal tuto příležitost. A také bych ráda pozdravila všechny mé kolegy z kbelského Závodu letadel.
Text a foto: Jitka Šuláková
