LOM PRAHA chce opravovat americké vrtulníky
30. 1. 2013 Praha (zdroj E15): Největší česká letecká firma ve státních rukou LOM Praha nabízí americkým ozbrojeným silám postupné opravy a modernizace mnoha desítek ruských vrtulníků typové řady Mi. Podnik jako jediný v zemích bývalé Varšavské smlouvy disponuje všemi potřebnými certifikáty originálního výrobce a podle svého šéfa Romana Planičky má plnou podporu Moskvy. Zakázka má potenciál v řádu miliard korun. „V současné době velmi dobře spolupracujeme s americkou stranou. Americká armáda spravuje dosti významnou letku ruských dopravních vrtulníků Mi a tím pádem hradí i náklady na jejich generální opravy a modernizace,“ řekl deníku E15 Planička. Dodal, že situace na trhu transportních helikoptér se nyní velmi dynamicky rozvíjí a LOM na něm v posledním roce upevňoval svoji vedoucí pozici v rámci Evropy.
Podle Planičky je postavení LOM unikátní, protože vedle potřebné dokumentace k opravám a modernizacím Mi je Česko členem NATO a Evropské unie. To je hlavní důvod, proč se k zakázkám od USA dostane mnohem snáze než ruské společnosti. „Pro ně je to z politických i jiných důvodů velmi složité. Naopak naše firma může přímo uzavírat s Američany smlouvy jak v oblasti oprav a modernizací, tak v oblasti výcviku. Konkrétně mám na mysli naše výcvikové centrum v Pardubicích,“ dodal Planička. Mi pod barvami U. S. Army létají v řadě zemí od jihoamerického kontinentu až po Blízký východ. V praxi to funguje tak, že v okamžiku, kdy se USA rozhodnou podporovat ten který stát, neposkytnou mu svoje vrtulníky například Black Hawk, ale právě ruské stroje osvědčené od roku 1965, kdy je začala provozovat tehdejší sovětská armáda, ve stovkách nejen vojenských, ale i humanitárních akcí. Vedle Američanů proto LOM jedná i s dalšími potenciálními zákazníky, kteří používají vrtulníky Mi. Jde třeba o Indii, kde rovněž létají desítky těchto strojů.
Od nástupu nového vedení je na tom státní podnik výrazně lépe než v letech 2010 a 2011, kdy existovalo reálné riziko, že nebude mít na výplaty pro necelou tisícovku svých zaměstnanců. Po období ztrát, které dosáhly každoročně několika desítek milionů korun, se hospodaření za loňský rok ocitne v černých číslech. „Předpokládáme kladný hospodářský výsledek ve výši 23 milionů korun,“ poznamenal generální ředitel LOM. Vedle toho má firma už dnes uzavřeny smlouvy pokrývající celkové tržby letošního roku z více než 63 procent. Z dalších více než 26 procent následují obchodní případy před podpisem. Plánovaný zisk firmy má letos překročit 35 milionů korun.
Další plány LOM
Dřívější myšlenka, že by se LOM Praha mohl stát mnohonárodním centrem pro letecký výcvik v rámci NATO, je stále živá. Svědčí o tom dohoda z loňského summitu NATO v Chicagu. Nyní je potřeba stanovit, jak se ten který členský stát bude na tomto projektu podílet. Lídrem je i nadále Česká republika. Základní koncept spočívá ve využití schopností, zkušeností a kapacit právě LOM. Partneři z NATO mají poskytovat určitou část činností, které by v rámci tohoto centra bylo třeba zajišťovat. Například by to mohl být pokročilý výcvik v horách, kde se otvírá prostor pro Chorvatsko. Podobné je to u výcviku nad mořem, což je další speciální oblast třeba kvůli létání v nízkých výškách nad hladinou, které nelze v Česku trénovat. V Chicagu bylo dohodnuto, že si členské státy NATO nebudou izolovaně vytvářet vlastní vrtulníkové kapacity, ale sdruží se a každý něčím přispěje. Samozřejmostí budou jednotné školicí postupy a manuály.
Legenda jako kalašnikov
Vrtulníky Mi-8 (exportní označení Mi-17, nejmodernější verze Mi-171Š) si svým rozšířením po celém světě nezadají s legendární útočnou puškou AK-47 Kalašnikov. Jejich dobré letové vlastnosti, odolná konstrukce, jednoduchá údržba, variabilita a dostupná cena z nich učinily historicky nejoblíbenější helikoptéru. Dosud jich bylo vyrobeno více než 12 tisíc. K civilním i vojenským účelům se používají v pěti desítkách zemí. Vedle přepravy osob a materiálu mohou být po namontování speciální konstrukce, která slouží jako nosič raket či pum, nasazeny i jako bojové stroje. Prototyp označený V-8 poprvé vzlétl 9. června 1961. Cesta k sériové výrobě však byla trnitá, trvala přes čtyři roky. Vedení tehdejší komunistické strany SSSR s jejím zahájením otálelo a poslalo šéfkonstruktéra Michaila Mila do Spojených států, aby porovnal svoji koncepci s americkými vrtulníky. Proti se postavila i sovětská armáda, která „osmičku“ odmítla zařadit do výzbroje. Situace se změnila až po triumfu na francouzském leteckém salonu Le Bourget v roce 1965. V rámci modernizačních projektů jsou stroje řady Mi odlehčovány, osazovány výkonnějšími motory a v zemích NATO západní elektronikou. Verze Mi-171Š, které česká armáda používá v Afghánistánu, byla sestrojena v roce 1995. Výrobce sídlí v hlavním městě Burjatska Ulan Ude ležícího poblíž Bajkalského jezera.
„Osmička“ v datech
maximální rychlost: 250 km/hod.
dolet: 500 km
dostup: 4500 m
posádka: 2 piloti, 1 mechanik
kapacita: až 25 osob
délka trupu: 18,22 m
výška: 4,75 m
průměr nosného rotoru: 21,3 m
hmotnost: 7055 kg
maximální vzletová hmotnost: 13 000 kg